Musíme hrát obětavě, říká po vítězství nad Plzní Jaroslav Vlach

Jardo, v tomto zápase jste s dalšími defenzivními forvardy hodně pomáhali u branky Marka Schwarze...
Tak určitě, museli jsme pomáhat. Všech pět nás hrálo dozadu a snažili jsme se z toho chodit rychle dopředu a dávat z brejků góly.

Změnil se herní projev vašeho týmu, hrajete daleko obětavěji. Řekli jste si něco před utkáním?
Musíme hrát obětavě každý zápas. Byli jsme na jedenácté pozici, což znamená, že musíme pokaždé hrát naplno a doufat, že vyhrajeme.

Měl jsi i několik šancí a připsal sis jednu asistenci...
Hraju zleva a u toho gólu v pravém rohu Valda s Urbym dobře forčekovali. Počkal jsem si mezi kruhy, kam mi to Valda skvěle přistrčil a Urby to tečoval před brankou. Bylo to všechno výborně načasované a konečně to klaplo.

Na konci druhé třetiny jsi zabránil gólu Radka Dudy. Jak na to vzpomínáš?
Už si na to moc nepamatuji, akorát vím, že jsem to vyhazoval z brankoviště. Švára tam chytil tutovku, ale propadlo mu to pod rukou. Pak jsem jen viděl puk, tak jsem to někam plácnul.

Ve třetím dějství jste museli ubránit poměrně dlouhou přesilovku pět na tři. Co ti probíhalo hlavou, když jsi šel v tu chvíli na led?
Dneska to bylo dobré, dokonce jsme chvíli hráli tři proti šesti (smích). Věděli jsme, že mají šikovné hráče, a dávali jsme si bacha, aby to nedali na střed, na střelu z voleje. Sice to tam párkrát smrdělo, ale se štěstím jsme to ubránili.

Krátce poté ses postrkoval s Pavlem Kašpaříkem. O co tam šlo?
Ani jsem pořádně nevěděl, kde byl puk, jen jsem viděl, že tam Kašpařík dloubal do Šváry, a tak jsem se ho snažil odendat.

Jardo, díky za rozhovor a ať se daří!