Fanoušci Tygrů - dobrá práce! Díky.

V play off jde o hodně. O peníze, o spokojenost sponzorů a partnerů, o uchování jejich přízně a podpory i do příštích sezon. Taky o titul, o slávu a sportovní čest, o další angažmá hráčů a trenérů. A kupodivu i o radost a přízeň fanoušků.

Ta může být vrtkavá, lavírovat v závislosti na výsledcích, na chování hvězd, na přístupu klubu, na vybavení fanshopu, na kvalitě a ceně občerstvení.

A nebo také pevná jako příslovečná židovská víra.

Zřejmě právě takoví fanoušci přišli a přijeli v pátek a v sobotu do holešovické T-Mobile arény. Bylo jich celkem dvaadvacet tisíc a byli jedním slovem skvělí.

V play-off jde o hodně. Zvláště střetne-li se hrdý obhájce titulu se sebevědomým a ambiciózním týmem na vzestupu - Sparta proti Liberci.

Nikdo nechtěl prohrát. Ani za téměř beznadějného stavu. Mantinely duněly pod nárazem těl střetávajících se v nejvyšší rychlosti, plexi se prohýbalo k prasknutí. Tisíce hrdel řvaly slastí a vzrušením. Fandové obou táborů vyšňoření v klubových dresech a šálách nepřestali s bubnováním, skandováním a bojovným rykem po celých stodvacet minut. Odpracovali si své zápasy stejně tvrdě jako borci na ledě. Na sto procent.

Něco - naštěstí a kupodivu - přece jen chybělo. Nikdo neplival po hráčích soupeře na jejich střídačku. Vzduchem nelétaly plastové lahve, kelímky s pivem či zapalovače. Ale ani sprosté úrážky či uboze primitivní skandování. Nikdo nenadával rozhodčím, protože na ledě se téměř neobjevovala záludnost. Nenávist se zkrátka nedostavila.

Proto po závěrečné siréně dlouhé minuty nikdo z hlediště neodcházel. Proto mohli obrovsky zklamaní a poražení sparťané zajet i na protější stranu kluziště a po rozloučení se "svými" zatleskat také skvělým fanouškům Bílých Tygrů. Proto oni mohli odpovědět "Zdravíme Spartu!"

Nevídané! Dosud jsem nejlepší fanoušky, kteří nikdy nepotřebovali k fandění nenávist vůči soupeři, vídával jen na západ od českých hranic. Teď jsem je konečně potkal i doma. Tak díky, věrní sparťané i udatní Tygři.