Na Rangers jsme si věřili. Láska? Stále jsme v kontaktu, svěřuje se Vaněček

Nejdříve se vrátíme do minulosti. O šanci v NHL jsi bojoval dost dlouho, byl jsi přesvědčený, že jednou to prostě vyjít musí?
Nebylo to jednoduché. AHL je náročná soutěž, hraje se tam v pátek, sobotu a neděli. Mezi jednotlivými zápasy jsme přejížděli šest sedm hodin. První tři roky jsem se kousnul, ale potom přišla krize, kdy jsem přemýšlel nad návratem. Lidé kolem mě mi ale pomohli, abych to překonal a dostal se do NHL.

Tvé odhodlání muselo být výjiměčné. Pět sezon čekání na šanci nevydrží jen tak někdo...
Když jsem do zámoří odcházel, tak jsem si hodně věřil. Jinak to ani v tu chvíli nejde. Ale ta cesta do NHL je nepříjemná. Washington má ještě navíc farmu v Hershey, kde se toho nedá moc dělat, což tomu taky moc nepřidalo. Ale nějak se mi podařilo tím prokousat.

Co tě drželo nad vodou?
Pořád jsem v hloubi duše věřil, že na to mám. Také jsem v AHL nepředváděl špatné výkony, takže jsem cítil, že by šance mohla přijít.

Co se ti pak honilo hlavou, když jsi byl poprvé povolán nahoru?
Že NHL je nejlepší liga na světě a jedna je věc je se do ní dostat, ale ještě těžší je s v ní udržet. Člověk může udělat jednu chybu a už si zase balí kufry. Ale jak jsem tam přišel, tak jsem si pořád věřil a dělal jsem vše proto, aby ze mě byla jednička. Byl jsem v tandemu se Samsonovem, který byl podobně mladý jako já a neměl pevně vybudovanou pozici. Proto jsem věřil, že dostanu prostor na to se ukázat a v prvním týmu se udržet. Bojoval jsem a hned první rok se mi to povedlo.

„Když se podívám čistě na čísla, byla to moje nejlepší sezona v NHL.“

Jak si prožíval výměnu z Washingtonu do New Jersey, co se odehrála minulé léto?
Naštěstí jsou Washington a Jersey kousek od sebe, takže stěhování nebylo tak náročné. Hlavní rozdíl byl v tom, že zatímco ve Washingtonu jsou starší a zkušenější hráči, v Devils jsou mladí a bruslivější. Těšil jsem se na změnu, protože jsem New Jersey měl za dobré mužstvo. Navíc tam týden po mé výměně podepsal Ondra Palát a rok už tam byl Tomáš Tatar, takže i z tohoto hlediska se mi tam chtělo.

Ve Washingtonu jsi sdílel kabinu s veterány jako Nicklas Backström nebo John Carlson. Jak se tito hráči projevují ve fungování týmu?
Snaží se pomáhat mladým a dávají cenné rady. Jejich přínos člověku nesmírně pomůže a zrychlí jeho růst.

Jak bys zhodnotil letošní sezonu, kdy jste se dostali do druhého kola play-off?
Když se podívám na čísla, myslím, že to byla moje nejlepší sezona v NHL. Z týmového hlediska se jednalo rovněž o vyvedenou sezonu, New Jersey se po pěti letech dostalo do vyřazovacích bojů. Tam se mi sice vůbec nedařilo, ale naštěstí zaskočil Akira Schmid, který chytal výborně a pomohl nám dostat se do druhého kola. Náš mladý tým tam nasbíral zkušenosti, které nám v nadcházejících letech přijdou vhod. Já se musím z mého nezdaru poučit a jít dál.

Říkáš, že to byla tvoje nejlepší sezona, hráč si ale asi nemůže dovolit usnout na vavřínech...
Samozřejmě. Každý rok člověk musí makat, protože pokud ne, tak ten druhý toho využije a odsune vás na druhou kolej. Musím se na to připravit a bojovat co mi budou síly stačit.

V čem tkvěl důvod nevyvedeného play-off z tvé strany, ještě po tak výborně odchytané základní části? Byl jsi moc přemotivovaný?
Nemyslím si, že bych byl přemotivovaný, ale svoji roli asi sehrálo utvrzení v tom, že forma ze základní části automaticky přejde i do vyřazovacích bojů. Hokej je tam ale hodně jiný a mně to bohužel nesedlo. Tak to prostě někdy je.

Celkově jsi podával velmi dobré výkony. Je ještě kam se posunout?
Vždycky to může být lepší. Já si myslím, že nejdůležitější je mentální stránka. Když si do NHL vezmou nějakého gólmana, jsou přesvědčeni, že to umí ustát psychicky. U brankáře je to více o hlavě než o tom umět chytat.

„První zápasy proti Rangers nám sice nevyšly, ale pomohly nám se semknout.“

S Devils je úzce spojen i Patrik Eliáš, který v Jersey tráví značnou část svého času. O čem jste spolu mluvili?
Patrik přijel poprvé v průběhu sezony, kdy mě za mé výkony chválil. Pak dorazil i na play-off, to jsme se ale moc nebavili, spíše mě nechal být, abych se soustředil sám na sebe.

S Rangers jste dovedli otočit sérii z nepříznivých 0:2. Jak jsi to viděl ty?
Abych řekl pravdu, na New York jsme si věřili. První duely nám sice nevyšly, pomohly však našemu týmu se semknout. Pak se to celé otočilo a my jsme vyšli ze série vítězně.

New Jersey má navíc dobrý základ. Tým asi čeká zářná budoucnost, že?
Ano, ten tým už se tam nějaký ten rok buduje a postupně nabírá zkušenosti. V sezoně jsme jako tým hráli, vyhrávali jsme hodně zápasů a dostali se do play-off. Uvidíme, jak to bude v dalších sezónách.

Jak vnímáš svou nynější pozici? Už máš přece jenom něco odchytáno...
Teď už nějaké zkušenosti a jméno mám. Člověk sice nikdy neví, co se může stát, ale já budu vždy bojovat o to, abych tam vytrval co nejdéle. Letos tam jdu s tím, že jedničkou není ani jeden z nás a jak já, tak i Schmid si budeme muset pozici jedničky vybojovat. Snad se mi to povede.

„Ať už je den nebo noc, vždy se mohu obrátit na Martina Lásku. On je v tomhle výborný.“

Čeká tě souboj s mladým Akirou Schmidem o post jedničky. Jak to celé vnímáš?
On je výborný kluk, moc toho ale nenamluví. Samozřejmě to nebude jednoduché, ale startovní pozici máme oba stejnou.

Hischier, Meier, Siegenthaler a Schmid. Je tato švýcarská kolonie v kabině znát?
Je jich dost, ale zažil jsem něco podobného už ve Washingtonu, kde zase bylo hodně Rusů. Tady je zase hodně Švýcarů, ale ani si toho nějak zásadně nevšímáte.

Komunikuješ pravidelně během sezóny s trenérem brankářů Martinem Láskou?
Ano. Ať už se mi daří nebo ne, na Martina se vždy mohu obrátit. Jsem rád, že si na mě vždy najde čas. On je v tomhle výborný.

Asi to není moc obvyklé, aby gólman takhle komunikoval s trenérem brankářů ze svého bývalého klubu. Je to pouto o to cennější?
Už od svých sedmnácti let, co jsem pod Ještěd přišel, jsme spolu měli výborný vztah a Martin Láska mi pomohl s neskutečným množstvím věcí. Jsem proto rád, že to mým odchodem za moře neskončilo a nadále náš vztah funguje.

Pravidelně trávíš část své přípravy v Liberci. Jaký je plán do začátku sezony?
Rád bych v Liberci zůstal co nejdéle, dokud nebudu na obtíž, a pak bych se na přelomu srpna a září přesunul za moře.

FOTO: nhl.cz