Snad budu pro kluky přínosem, říká o své nové roli Petr Jelínek

Po takovém kolečku jsi zase zpět u Tygrů. Jak se to celé událo?
Začal jsem dělat pro Los Angeles a ukončil tak kariéru. Po čase jsme se s Filipem a panem Syrovátkem dohodli na spolupráci, takže tu budu mít na starost hráčský rozvoj. Pokud zrovna nebudu někde cestovat, tak sem budu chodit na dopolední tréninky. Jsem rád, že jsem zůstal v klubu, který mi dal asi nejvíc.

S některými kluky jsi ještě loni hrál, teď už jsi vlastně jejich trenér. Nesvrbí tě ruce?
První den byl pro mě trochu zvláštní, ale začínám si na to zvykat. Je to samozřejmě trochu něco jiného nemít výstroj a koukat na ten hokej jinýma očima. Snad se do toho rychle dostanu a budu pro kluky přínosem.

Co konkrétně tedy bude tvou pracovní náplní?
Budu kluky učit dovednostem, ať už se jedná třeba o souboje jeden na jednoho, oslabení nebo vhazování.

Trenér Pešán říkal, že když viděl, jak přihráváš, tak z tebe možná udělá tajnou zbraň na play-off. Co na to říkáš?
Bylo by to fajn (smích)! Nevím ale, jak by se na to v zámoří koukali. Zatím to radši necháme v šuplíku. K těm přihrávkám bych navíc potřeboval i nohy.

Jako jejich nedávný spoluhráč máš s hráči vytvořený asi trochu jiný vztah. Budeš fungovat i jako spojka mezi trenéry a kabinou?
Doufám, že to tak bude. Hrál jsem tu devět let, takže věřím, že budu mít s kluky vztah na kamarádské bázi. Má pozice se změnila, ale rozhodně tu nejsem jejich hlavní šéf. Chci tu hlavně být pro ně, kdyby měli jakýkoliv problém.

„Moc jsem si nevěřil, spíš jen tajně doufal.“

Jak se rodilo tvé angažmá u Kings? A jaké budeš mít kompetence?
Budu jim dělat evropského skauta a na starost budu mít především Česko a Slovensko. Poslal jsem životopis na Central Scouting a přímo i několika týmům NHL. Dozvěděl jsem se, že Kings shánějí skauta, a tak jsem měl pohovor s Chrisitanem Ruutu, který šéfuje evropskému skautingu. Moc jsem nevěřil, spíš jen tajně doufal, ale z nějakého důvodu si mě vybrali. Jsem za to moc rád.

Díky oběma tvým pozicím můžeš zůstat v Liberci. Jsi rád, že se nemusíš stěhovat?
Určitě, Liberec je můj domov a také domov mých dětí. I kdybych zůstal hrát, tak bych se sem vracel. Tímhle se to zjednodušilo.

Kdy vlastně přišla nabídka od Los Angeles?
Jednal jsem s nimi už v době, kdy jsem věděl, že nebudu u Tygrů pokračovat jako hráč. Pak to přišlo jako blesk z čistého nebe. Podepsal jsem smlouvu v Plzni a týden na to mi volali, že mě berou. Vůči Plzni to bylo trochu nefér, ale bylo to mé rozhodnutí a ukončil jsem kariéru. Martin Straka s Tomášem Vlasákem to plně respektovali, za což jim děkuji.

Jak těžké bylo rozhodování, kterou cestu zvolit?
Skoro vůbec. Nabídka pracovat pro klub NHL se neodmítá. Podle mě mi toho ta práce může hodně dát, něco pak třeba můžu přenést i sem.