Znovu s Tygry na ledě. Ke klubu mám velké pouto, vypráví Lenc
Praha - Bílí Tygři každou červnovou středu vyjíždějí trénovat na led do Prahy. Na ploše letňanské Ice Areny se s nimi přitom prohání i Radan Lenc, který po odchodu z KHL zakotvil ve Švédsku. S libereckou organizací ovšem rád udržuje kontakt i nadále.
Stejně jako minulý rok, i letos jsi vyrazil s Tygry na led do Letňan. Je z toho už taková letní tradice?
Je to skvělé, znovu jsem moc rád, že tuhle příležitost můžu využít a zapojit se s klukama do přípravy na ledě. Stává se z toho příjemná tradice.
I díky účasti na MS to ale vypadá, že jsi z hokejového kolotoče vlastně příliš nevypadl, že?
Kvůli účasti na mistrovství se může zdát, že jsem jel celou dobu v kuse. Klubová sezóna mi ale skončila už 9. března, takže jsem měl tři týdny úplné volno, načež jsem se začal připravovat týden před startem kempů národního týmu. Od té doby jsem vlastně najel na letní přípravu.
Do MS jsi naskočil trošku netypicky až v průběhu turnaje, i tehdy jsi ale chodil na led s Tygry, abys byl právě na tuhle možnost připravený. Bylo to pro tebe hodně důležité?
Rozhodně, bylo to nesmírně důležité. Bylo mi povoleno s Libercem trénovat na ledě a já jsem tuhle šanci moc rád využil. Bylo to pro mě rozhodně lepší, než abych chodil na led sám. To by mě v týmovém tempu tolik neudrželo.
Jaké to bylo zasáhnout do už rozehraného turnaje?
Má to dvě stránky. Herní výpadek, kdy jsem s týmem v Rize neabsolvoval první týden, byl chviličku znát. Zároveň jsem však mohl dodat trošku novou energii. Vím, že celý ten reprezentační proces – od přípravy až do mistrovství – byl hodně dlouhý. Podstatná část kluků tu cestu absolvovala celou, což pro ně bylo velmi náročné. Možná jsem z tohohle pohledu byl trošku ve výhodě.
Po olympijských hrách v roce 2021 ses přesunul do Švédska. Je podle tebe tamní liga v rámci Evropy tak dominantní, jak by se mohlo zdát na základě výsledků v Champions Hockey League?
Liga je samozřejmě hodně kvalitní, ale neviděl bych to nijak extrémně. Spíš bych řekl, že hlavní rozdíly jsou v detailech a malých věcech. Tamní hráči si umí v určitých situacích lépe poradit, navíc ve vysokém tempu. Velice se mi líbí to, jak těžké je prosadit se ve hře pět na pět. Všichni jsou maximálně poctiví, dozadu možná makají ještě víc než dopředu. Je hodně příjemné vidět, jak tam nikdo nic nevypustí a na každého je naprostý spoleh. V tom je podle mě oproti dalším evropským ligám největší rozdíl.
Měl jsi hned jasno, že v KHL za současné situace pokračovat nechceš?
Můj odchod ještě s válkou ani vlastně tolik nesouvisel, byla to spíš shoda náhod. Během olympiády se začalo řešit, jestli se bude dohrávat základní část. Spíše se zdálo, že se dohrávat nebude, což pro Chabarovsk, kde jsem působil, znamenalo konec sezóny. Řešil jsem, jaké jsou dál možnosti, protože se mi nechtělo končit sezónu už v únoru. Bavil jsem se o tom s agentem a bylo několik nabídek, včetně Liberce. Nejsilnější zájem jsem ovšem cítil ze švédské Frölundy, což se asi neodmítá.
A co budoucnost? Nebránil by ses případnému návratu k Bílým Tygrům?
Na Bílé Tygry mám samé pozitivní vzpomínky, zažil jsem tam neskutečně krásné tři roky. Ke klubu mám velké pouto, proto s Libercem stále rád chodím na led. S klubem je vždycky skvělá domluva. Nemůžu slíbit, že se to určitě stane, ale rozhodně to je tým, o který se budu vždycky zajímat.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet