Tygří DNA mi je blízká. V létě s Birnou oprášíme kolo, těší se Knot

S jakými pocity se vracíš k Tygrům?
Já jsem strašně rád, moc jsem se sem těšil. Když už jsem věděl, že nebudu pokračovat v Americe, tak jsem přemýšlel, co dál. Řešil jsem nějaké varianty v Evropě, ale nakonec mi největší smysl dávalo z rodinného i sportovního hlediska vrátit se k Tygrům. Zažil jsem tu dva suprové roky, asi ty nejlepší v kariéře, na které rád vzpomínám. Nedám tady na to dopustit.

Teď máš za sebou po sezonách v ruské KHL a americké AHL. Co ti to dalo?
Když jsem odcházel do Ruska, byla to velká neznámá, vůbec poprvé jsem šel někam do zahraničí. Za mě skvělá zkušenost, ať už hokejově, kulturně nebo životně. Bylo to vážně zajímavé a jsem rád, že jsem si to zažil. Naučil jsem se spoustu věcí a poznal fajn lidi. Pak to bohužel skončilo tou válkou, a tak jsem se rozhodl, že už tam pokračovat nebudu.

Sezona ti ale vyšla, jinak by nepřišlo laso z Arizony.
Naštěstí se mi to angažmá povedlo. Byl jsem na olympiádě a podepsal kontrakt s Arizonou, tak jsem si řekl, že do toho půjdu, protože jsem si vždycky chtěl zahrát v Americe. Taková příležitost se neodmítá. Byli jsme tam společně s rodinou, a i když se mi nepovedlo prosadit se do NHL, což byl samozřejmě hlavní cíl, beru to velmi pozitivně. Podobně jako v Rusku mi to hodně dalo, jinak bych takové zážitky a zkušenosti nezískal.

Chybělo málo, abys nastoupil v NHL?
Člověk nikdy neví a zpětně už se to ani nedozví. Možná jo, možná ne, ale asi to tak mělo být. Nepodařilo se, nevadí, život tím nekončí.

Jak jsi to snášel na farmě? Hodně cestování autobusem a hladoví vlčáci, kteří čekají na místo v hlavním týmu.
Je to opravdu náročná liga. Můžu celkem čerstvě porovnávat s extraligou a KHL, AHL je z nich nejtěžší. A jak říkáš ty, jsou tam věci okolo, které to ovlivňují, jako právě to cestování. Navíc všichni se chtějí ukázat, jít nahoru, jsou sobečtější, tak to prostě je. Hraje se spoustu zápasů a je velmi obtížné se tam prosadit a být dominantní, aby si vás všimli. Do života vám to ale dá hodně, doporučil bych to každému.

Zamyšlený Knot během utkání ještě v libereckých barvách

Zažil jsi i předsezonní kemp s Coyotes. Jak sis ho užil?
Já tam přiletěl docela brzo. V tréninkovém středisku jsem byl asi měsíc před kempem, takže už jsem v tom zázemí trénoval delší dobu. Byli tam i trenéři Arizony a já měl čas poznat, jak to tam chodí. Chtěl jsem být dobře připravený a bylo to tam opravdu na špičkové úrovni. V hlavním kempu už jsem byl jen pár tréninků. Ale právě ještě než kemp začal, poznal jsem tam hodně kluků, kteří se mnou trénovali.

I nějaké hvězdy?
Jo pár jich tam bylo. Třeba Auston Matthews, Tage Thompson z Buffala či Clayton Keller z Arizony. Byť jsem s nimi nehrál v soutěžním utkání, tak i na těch trénincích vidíte, že to jsou naprosto výjimeční hráči. Byla to velká škola.

V Arizoně s tebou podepsal kontrakt také Lukáš Klok, se kterým jsi hrál i v Nižněkamsku. Ten se ale v zámoří příliš neohřál...
Ano je to tak. Já jsem byl rád, že jsme tam byli ze začátku spolu. Mohli jsme proplouvat ve dvou. Oba nás pak poslali na farmu a Luky tam nebyl spokojený, takže se po pár zápasech rozhodl pro návrat do Evropy. Nemám žádné bližší informace, bylo to jeho rozhodnutí.

Kromě zahraničních štací máš v posledních dvou letech za sebou i olympijské hry a mistrovství světa. To tě muselo také posunout, že?
Určitě, ale obě akce byly rozdílné. Na olympiádu jsem jel nepolíbený reprezentací, protože jsem toho za ní do té doby moc neodehrál. Najednou proti nám stáli ti nejlepší hráči z Evropy, tak jsem z toho byl takovej vyjukanej. Naopak teď už se situace změnila a věděl jsem, co od toho očekávat. Byl jsem na to lépe připravený. Bohužel se to výsledkově nepovedlo, ale s tím už se nedá nic dělat.

Do posledních čtyř utkání jsi nezasáhl. Měl jsi větší nervy na tribuně než na ledě?
To bych ani neřekl, nejtěžší je to na hlavu. Já se snažil soustředit, být pořád připravený. I když tušíte, že už tu šanci nedostanete, tak je třeba počítat s tím, že stát se může cokoli. Někdo vypadne a najednou jste zase na ledě. Po dlouhé sezoně to není snadné mít hlavu pořád správně nastavenou, ale myslím, že jsem to zvládl.

Ronald Knot v dresu národního týmu na Euro Hockey Tour

Zpátky k Tygrům, sledoval jsi je v posledních dvou letech?
Hodně jsem to sledoval a ne jen výsledky. S bývalými spoluhráči jsem byl pořád v kontaktu a komunikoval i s trenéry. Fandil jsem jim. Poslední sezona byla složitá, kluci měli skvělou šňůru v závěru, předkolo zase bylo nahoru dolu, což jim možná sebralo trochu sil ve čtvrtfinále. Je tady ale rozhodně na čem stavět. Těším se, co předvedou mladíci.

Bylo pro tebe snažší vrátit se do prostředí s jasně danou DNA, kterou ty velmi dobře znáš?
Vnímám to tak, že ta kultura se tu nastavila už dávno před tím, než jsem já přišel. V té době přebíral tým Patrik Augusta a navázal na práci Filipa Pešána. Teď se zase vyměnili a já věřím, že se v tom bude pokračovat, protože mně je tohle blízké a vyhovuje mi to.

Z tebe se navíc stal Liberečák, zázemí jsi tu měl i v době, kdy jsi působil v cizině. Bereš to jako návrat domů?
S manželkou jsme si nejprve říkali, jestli ještě nezkusit angažmá v zahraničí, abychom něco nového poznali. Ale přeci jen jsem měl teď dvakrát smlouvu na rok, k tomu hodně stěhování a je to náročné. Už máme navíc děti, což je potřeba taky brát v potaz. Jsem rád, že to bude klidnější a nemusíme se nikam balit. Vracíme se domů a jsem za to rád.

Jsi známý tím, že rád jezdíš na kole. Zařadíš to i letos do letní přípravy?
Posledních pár let jsem to tam hodně začlenil a musím říct, že jsem se po tom cítil dobře. Byť mi příprava letos začne později než v minulých letech a kilometrů asi nenajezdím tolik, určitě to mám v plánu. Co nejdříve to opucovat a šlápnout do pedálů.

Vytáhneš některého ze svých spoluhráčů?
Určitě. Hodně jezdíme s Michalem Birnerem, se kterým jsem pravidelně vyrážel i v době, kdy jsem tady netrénoval. On jezdí opravdu výborně, takže já se mu snažím stačit. To je můj hlavní cíl, když spolu jdeme na kolo. (smích) Máme tu už proježděné nějaké trasy, v okolí Liberce je perfektní terén a krásná příroda. Těším se na to, přes léto je to jedno z mých největších hobby.