Top tři výroky základní části: Důležitost zdraví i Bulířův vlastenec

„Pak jsem to asi osmkrát zkoušel na tréninku a netrefil to.“

Tento moment si jistě velká část z vás dobře pamatuje. Michal Bulíř se v lednu vrátil po zranění do sestavy a do utkání se Zlínem nastoupil celý nažhavený navázat na svou střeleckou formu. Což o to, gól sice zaznamenal, jenže do špatné brány. Při signalizované výhodě totiž přihrával naslepo z rohu útočného pásma na modrou, kde ale v tu chvíli nebyl nikdo z jeho spoluhráčů a kotouč se doklouzal až do tygří svatyně.

Jak sám později poznamenal, na tréninku už se mu tento kousek nepodařilo zopakovat. Duel se Zlínem nakonec Liberec ovládl, takže si z původně dost nešťastné situace mohl i s ostatními spoluhráči dělat srandu. Konec dobrý, všechno dobré.

V dalším domácím zápase už se tygří snajpr trefil do té správné klece a pomohl v souboji o první místo porazit Plzeň. „Nastartoval mě vlastenec proti Zlínu,“ žertoval po utkání.

„Jsem ve věku, kdy mě víc zajímají týmové úspěchy.“

Kromě jiných věcí i tento výrok ukazuje, jak je Michal Birner pro tým ze severních Čech důležitý. Liberecký tahoun ho pronesl po střetnutí na ledě Plzně v padesátém kole, kdy naše mužstvo podlehlo indiánům 2:4.

V tomto zápase si totiž připsal svůj jednašedesátý kanadský bod a vyrovnal tím klubový rekord Petra Nedvěda v produktivitě v rámci jednoho ročníku. Tygří šestnáctka však z tohoto milníku radost neměla. Mistr extraligy z roku 2016 totiž upřednostňuje úspěch celého kolektivu: „Je pro mě mnohem cennější. Rekord pro mě bude něco znamenat teprve potom, co vyhrajeme poslední zápas sezóny.“

„Lidské životy jsou důležitější než hokej.“

Posledním utkáním myslel Michal Birner samozřejmě ten finálový, na který ovšem nakonec vůbec nedošlo. Play-off totiž stihlo jen dva zápasy předkola, poté byl ročník ukončen kvůli pandemii koronaviru.

Zrušení vyřazovacích bojů samozřejmě mrzelo i Ladislava Šmída. „Dlouhé měsíce jsme makali, abychom se dostali do play-off z nejlepší možné pozice. A když mělo přijít ocenění sezóny, stane se tohle,“ neskrýval své zklamání. Hned na to ale uznal, že v těchto těžkých časech je třeba sport odložit stranou.

Bonus: „Jako kdybychom učili mluvit malé dítě.“

Pro jednou v naší rubrice TOP 3 přidáme i jeden bonus. Obránce Roman Graborenko přišel pod Ještěd v létě a stal se jedním z pevných kamenů liberecké defenzivy. Nejčastěji nastupoval v páru s Lukášem Dernerem a jazyková bariéra byla přeci jen trochu problém. „Je to někdy docela sranda. Lukáš moc neumí anglicky, takže ho učím nějaká slovíčka, on mě zas učí česky. Je to jako kdybychom učili mluvit malé dítě,“ smál se sympatický bek při rozhovoru.