Bylo to bojovné utkání, podobné play-off

Vy jste zažil ono rozhodující památné sedmé utkání čtvrtfinále, v němž Slavia podlehla Liberci a uzavřela si tak cestu do semifinále. Nepřipadal vám ten úvod dnešního utkání, jako že čtvrtfinále ještě pokračuje? Na co jste sáhli, to se vám dařilo, Slavia byla zakřiknutá…
Vstup do utkání byl z naší strany opravdu velmi dobrý, bylo to oboustranně bojovné utkání. Asi si možná na ten sedmý zápas čtvrtfinále v úvodu zápasu vzpomněli hráči obou mužstev, ale bylo to jinak podle mne tvrdé, ale pohledné utkání.

V zápase jste dali hned záhy první gól, byli jste na koni, ale Slavia ještě v první třetině vyrovnala. Proč pak přestaly padat góly?
Určitě obě mužstva hrála dobře a ze zajištěné obrany, Slavia je pověstná svojí dobrou obranou i my jsme se také dobře vraceli a jak beci, tak i bránící křídla, se hodně stahovali před bránu a čistili tam dobře prostor. Takže před oběma brankami bylo hodně osobních kontaktů a nebylo moc prostoru pro zakončení. Jak říkám, bylo to bojovné utkání, téměř takové, jako se hraje v play off.

Přišla třetí třetina Tomicův gól na 2:1. Co vás v tu chvíli napadlo?
Že byli špatně rozebraní hráči po buly, tam se nemělo stát, že hned po buly někdo vystřelí. Ale věřil jsem, že kluci zabojují a že se alespoň o ten bod porvou, což se nakonec potvrdilo. Liberec strhl aktivitu na svoji stranu, ke konci základní hrací doby převzal iniciativu a zaslouženě vyrovnal.

Trenér Slavie v narážce kritizoval hlavního rozhodčího Kubeše. Myslíte si, že se utkání skutečně rozhodčímu vymklo z rukou?
Neviděl jsem nějaké velké chyby, rozhodně si myslím, že rozhodčí úmyslně nepoškodil ani jedno z mužstev. To, že se to panu Weissmannovi nelíbilo, je možné, zřejmě je zvyklý na něco jiného. Například ale konci zápasu, když tam byla vysoká hůl a na ledě krev, tak by ten hráč také mohl dostat dvě plus dvě minuty a nejenom ty dvě minuty. Rozhodčí pískal korektně na obě strany a jestli udělal nějakou chybu, tak to bylo chyba oboustranná, vysloveně jsem neviděl nějakou zásadní minelu.

Po 60 minutách za stavu 2:2 přišlo na řadu prodloužení, jaké šance jste přisuzoval Liberci?
Myslel jsem si, že dáme gól v té přesilovce čtyři na tři, ale tam jsme to sehráli špatně, nakonec jsme byli vyloučeni my, takže tu přesilovku nakonec ke konci prodloužení hrála Slavia. Alespoň jsem čekal, že někdo v tom oslabení dá gól.

Přišla poslední minuta prodloužení a nešťastný zákrok Milana Hniličky, kterého puk zřejmě trefil do nekryté části kolena. Jaký to byl pocit, vidět odkulhávající brankářskou jedničku z ledu?
Viděl jsem, že dostal pukem ze strany do kolena, to je hodně nepříjemná tupá bolest, to bolí třeba dvacet minut opravdu hodně, ale pak to většinou odezní. Doufám, že to nebude mít nějaké následky. Určitě je ale nastřelené koleno bolestivé.

S čím, s jakým cílem jste přijeli do Prahy?
Vyhrát, minimálně bodovat, ten bod je určitě zasloužený. Takže z Prahy můžeme odjíždět spokojeni.

Vy jste od závěru loňské sezony pro zranění zatím nehrál, jak to vypadá s vaším návratem?
V poslední době se můj zdravotní stav zlepšil, už trénuji, respektive snažím se trénovat, co mi zraněné oko dovolí. Přece jenom, stále mě ta hlava pobolívá, nicméně se dostávám do postupné zátěže a doufám, že co nevidět se naplno zapojím i do samotných zápasů.

Kdy poprvé byste se mohl ukázat v extraligovém zápase?
Chtěl bych do měsíce hrát, ještě v říjnu.

Vzpomenete si někdy na své působení ve Slavii?
Znám kluky ze Slavie a když se hraje tady nebo v Liberci, tak se pochopitelně spolu vídáme, ale teď jsem v Liberci a hraji za něj.