Teď už na tu sérii trošku myslím, přiznává s úsměvem Marek Kvapil. Na Bednáře mu chybí jediný zápas!

neděle 09. prosince 2018

Ondřej Belák

Liberec - Kdo v neděli odpoledne zavítal do Home Credit Areny, nemohl litovat. Tygři v krásném souboji předčili Spartu a díky výhře 4:1 zapsali do tabulky další tři body. Skóre otevřel Marek Kvapil (bilance 1+1), jenž protáhl svoji bodovou šňůru už na neskutečných 22 utkání. Pokud na to naváže také po reprezentační pauze v Plzni, vyrovná výkon Jaroslava Bednáře a dostane se na dělené druhé místo v historických tabulkách. "Bedýnku zkusím," usmívá se.

Se Spartou to bylo prestižní utkání. Našli jste si cestu k výhře, jak to bylo těžké?
Hodně těžké. Už páteční zápas s Vítkovicemi nás stál spoustu sil. Sparta hrála hodně agresivně a dobře bruslila. Pro nás to byl těžký souboj. Naštěstí nám tam padly nějaké góly, což rozhodlo. Jinak si ale myslím, že to bylo herně vyrovnané.

Ten tvůj gól vypadal vskutku elegantně...
Trošku mi tam ujel puk a všiml jsem si, že mi obránce klekl do střely. Udělal jsem kličku a snažil jsem se to nějak došoupat do brány. Se štěstím to vyšlo.

Zatímco vy jste nejlepším domácím týmem, Sparta nemá konkurenci na venkovních kluzištích. Bylo to pro vás téma?
V hlavě jsme to neměli. Akorát jsme si o přestávce po druhé třetině řekli, že si na to musíme dát pozor. Docela se jim daří otáčet utkání, což před třetí částí zaznělo. Myslím, že jsme tam odvedli dobrý výkon. Sparta ještě na konci trošku přidala, ale Romča to zavřel a kluci to vyklekali. Docela dobrý závěr!

Přesilovková přihrávka na Michala Birnera byla další parádičkou. Měl jsi to v hlavě takto sesumírované?
Neměl, spíš to vyplynulo ze situace. Díval jsem se, kde by se to mohlo otevřít a Birny tam stál na tyči volný. Zkusil jsem to, ale není to nic nacvičeného.

"Až série skončí, život půjde dál"

Co je za tou obrovskou pohodou, se kterou prakticky už tři měsíce v kuse hraješ?
Ani nevím, prostě mi to tady sedí. Celkově je tady v týmu výborná atmosféra, takže právě tam to všechno začíná.

Tvoje série momentálně trvá už 22 zápasů, dělá s tebou to číslo něco?
Je to hezké. Teď už na to popravdě trošku myslím. Dříve jsem na to nemyslel, nicméně když se o tom furt mluví, tak to v hlavě už mám. Myslím si ale, že mě to nesvazuje. Snažím se hrát pořád stejně. Až to skončí, život půjde dál (úsměv).

Před tebou už je v tabulkách pouze Jaroslav Bednář (23 zápasů) a Vladimír Růžička (30)...
Na Vláďu nevím, jestli to dotáhnu, ale Bedýnku zkusím! Uvidíme.

Máš na ledě nějakou oblíbenou pozici? Jsi nebezpečný před, za i vedle branky...
My se tam snažíme trošku točit a měnit to. Nechceme být pro soupeře čitelní. Víceméně jsme ale na těch svých pozicích a snažíme se to samozřejmě trénovat a zlepšovat. Někdy to vyjde tak, že jsem někde jinde. Vyplývá to ze situací.