Má role? Hlavně pro přesilovky, prozrazuje zkušený Jan Plodek

S Bílými Tygry jsi byl už při postupu do extraligy, nyní tě čeká další play-off. Máš spočítáno, kolikátá tvá sezona ta letošní v Liberci vůbec je?
Abych se přiznal, nemám to spočítané. Když to vezmu od té doby, co jsme s bráchou začali v sedmnácti a osmnácti naskakovat v první lize za Tygry, tehdy vlastně za Stadion, už to bude tak čtrnáct sezon.

Jak moc se klub za tu dobu změnil?
Pořádně! Samotný hokej je za tu dobu úplně někde jinde. Klub jde také postupně neustále nahoru. To se prostě ani nedá porovnávat.

V loňském i letošním ročníku jsi v týmu Tygrů spíš vypomáhal. Sám jsi přiznával, že jsi byl překvapen, když tě trenér Pešán povolal do A-týmu. Je náročné se v tomto věku z první ligy adaptovat na extraligu?
Je to hlavně strašně příjemné! Trošku musíte v hlavě přepnout, že hrajete jinou soutěž, ale jsem strašně rád, že si na mě Filip vloni i letos vzpomněl. Vkládá do mě nějakou důvěru. V těchto letech, navíc když už pět let hraju za Benátky, to hrozně potěší.

Čím si vysvětluješ, že po tobě trenér sáhnul? Je to zkušenostmi?
Určitě ví, že jsem už zkušeným hráčem, a v play-off jsou právě zkušenosti potřeba. Někdy ti mladší kluci zkrátka zkušenosti teprve sbírají, což v play-off není zrovna ideální. Pak přichází chvíle pro ty starší.

Do A-týmu jsi byl zařazen až krátce před play-off, jaká bude tvá role?
Myslím si, že hlavním důvodem byly přesilovky. Ty se Tygrům v posledních zápasech příliš nedařily a Filip mi volal, že by mě zkusil. Proto jsem hrál ten poslední zápas, následně jsem absolvoval celou přípravu před play-off a uvidíme, jak to bude dál.

Tvůj úkol tedy bude tradičně clonit na brankovišti soupeře?
Uvidíme. Variant je víc. Někdy bych měl být spíše rozehrávajícím hráčem, jindy by měla má role být spíš o tlaku do branky. Nejsem ale největší, takže přese mě brankáři většinou uvidí. (úsměv) Spíš je to o tom být připraven dorážet puk a vymyslet nějakou přihrávku, prostě něčím překvapit.

Když to sečteme, dvakrát jsi byl v extralize bronzový, čtyřikrát jsi byl u triumfu v základní části, jednou u titulu. Co z toho pro tebe má největší váhu?
To, co tady nepadlo. Nejvíc pro mě byl postup do extraligy. Tam jsem totiž přímo ten poslední zápas hrál a bylo to něco neskutečného. Během play-off před titulem jsem takovou příležitost neměl a ta třetí místa, to se těžko slaví. Sezonu končíte tak, že jste nevyhráli. Proto je pro mě nejvíc postup do extraligy.

Jaké to je kolikrát sledovat zápas z pozice třináctého útočníka?
Je to takové těžší, člověk by raději chtěl hrát. Když to sledujete i někde z tribuny, jste nervóznější, než když sami hrajete.

Tygři si připsali už druhý Prezidentský pohár v řadě, k tomu vloni získali titul. Jak si podle tebe klub stojí v konkurenci dalších týmů?
Myslím si, že od doby, co se postoupilo, došlo k velkému vývoji. První dvě sezony byly takové rozkoukávací, v té další jsme udělali první úspěch a od té doby se klub držel ve vyšších patrech extraligy. Teď v posledních letech je až neskutečné, co se tu děje.

Vstupují do play-off jiní Bílí Tygři, než vloni?
Trochu asi ano. Tým nemá tolik hvězd, tolik vyložených střelců, naopak je tu víc bojovníků. Mužstvo je hrozně kompaktní, lajny jsou vyrovnané a vše je postavené na bojovnosti. Máme výborné obránce i brankáře a i když gólů tolik nedáme, také je nedostáváme.

Nedobírají si tě někteří spoluhráči, kterým bys mohl být klidně otcem?
Ani moc ne. Kluci vědí, že tu jsem v Benátkách, a s řadou z nich jsem si tam vlastně přímo zahrál. Myslím si, že ještě tak starý nejsem, i když jsem vlastně stejně starý, jako je trenér Pešán. (úsměv)

Co říkáš na čtvrtfinálového soupeře?
Plzeň je určitě nepříjemným soupeřem. Sledoval jsem je v předkole a mají v kádru vynikající hokejisty. Nehrál jsem letos proti nim, takže je přímo neznám. Osobně mi bylo docela jedno, na koho narazíme. Tak či onak čekám těžkou sérii.

Jakou sílu má podle tebe tým před play-off?
Věřím, že síla v týmu je. Musíme v první řadě čtyřikrát porazit Plzeň, což bude těžké, ale můžeme to zvládnout. Uvidíme, na koho narazíme dál.