Liberec? Jsem tu nadšený, usmívá se Martin Procházka

Jak se ti na hostování pod Ještědem líbí?
Jsem tu spokojen. Zázemí, parta, zkrátka vše je tady parádní. Musím říct, že jsem byl po příchodu do Liberce nadšený.

Co říkáš na sílu týmu? Je znát, že hostuješ v týmu úřadujících mistrů?
Síla? Ta tu je vidět na ledě i mimo něj. Potom je to během zápasu znát. Hráči i diváci soupeře z vás mají takový respekt. Vědí, že na jejich led přijel mistr, silný tým. A když se ještě vyhrává a daří se, pak je tu taková aura, jako by byli Tygři neporazitelní.

V porovnání s tvými dosavadními statistikami na Spartě si v Liberci užíváš také jiné vytížení. Vyhovuje ti?
Je to něco úplně jiného. Tady dostávám mnohem více prostoru. Je to sice možná na úkor několika zraněných hráčů, ale i tak si toho moc cením. Tři čtvrtě sezony jsem pořádně nehrál, ještě se do toho dostávám a necítím se nejlíp se sebevědomím na puku. Věřím, že půjdu ještě výkonostně nahoru.

Přicházel jsi sem do zcela neznámého prostředí nebo znáš místní zázemí a některé hráče? Popřípadě trenéra Filipa Pešána?
Pár kluků z kabiny jsem znal, byl jsem s nimi i lehce v kontaktu. Nebylo to tedy úplně neznámé. A co se trenéra Pešána týče, musím před ním smeknout klobouk. V extralize je to do značné míry jedinečný kouč. Nemohu toho ještě moc srovnávat, ale pro mě je to opravdu skvělý trenér. V kabině vytváří pohodu, na ledě dává hráčům prostor. My můžeme hrát to, co umíme, můžeme se hokejem bavit. Umí nás ale také pořádně zdrbnout! (smích)

Zahrál sis i proti Olomouci ve speciálním zlatém dresu. Jaká to pro tebe, jako pro Sparťana, byla zkušenost?
Já jsem se toho trošičku bál. Navíc pořád mám rudé rukavice, jsem na ně zvyklý. Říkal jsem si, že po mě snad někdo nehodí pivo nebo tak. (úsměv) Ale byl to nakonec parádní zážitek a fanoušci byli skvělí! Bylo to takové těžko popsatelné. Pro mě to bylo specifické. Nejprve s Libercem ve finále prohraju a pak s Libercem slavím titul. Doufám, že jednou budu u toho opravdu a osobně.

Přemýšlel jsi, že bys třeba svůj dres vydražil?
Trošku jsem nad tím sice přemýšlel, ale říkal jsem si, že nevím, kde bych se tím pak vůbec chlubil. (smích)

Co bylo vlastně impulzem k tvému hostování?
Bavili jsme se s trenérem Kalousem. Nehrál jsem, do toho měli přivést nějaké další hráče. Hrozilo mi, že bych se dostal mimo sestavu, tak jsme se domluvili, že by mi zajistili hostování jinde v extralize. Liberec o mě stál už dlouho, takže došlo na nějaký kontakt přes agenty. Já jsem sem osobně velmi chtěl, ale nakonec to proběhlo nějak až moc narychlo. Jeli jsme se Spartou z Třince, bylo to domluvené na konec prosince a místo toho mi volal trenér do autobusu, že se druhý den hlásím v Liberci. (úsměv)

Je reálné, že bys zůstal v kádru Tygrů déle než do konce ledna?
I to je možné, ale ještě netuším, jak je vše naplánované.

V nejbližším zápase vás čekají Vítkovice. Co od tohoto duelu očekáváš?
Podle mě to bude hodně bruslivý zápas. Mají v sestavě mladé kluky, kteří dohrávají souboje. Bude to těžký souboj, ale také atraktivní pro diváky. Věřím, že dokážeme zvítězit!

A na závěr, jak na tebe v posledních dnech zapůsobila liberecká zima?
Nejsem sice z Prahy, ale ani z místa odkud pocházím, jsme nikdy moc sněhu neměli. Tam napadne sníh a během odpoledne to roztaje. Tady jsem po cestě ze zimáku na hotel vypadal jako sněhulák. Mám sníh hrozně rád, takže si to užívám. V Praze kolabuje doprava, když jsou dva centimetry sněhu a tady si toho nikdo nevšímá! (smích)

V Home Credit Areně se letos představil i v dresu soupeře